Tyto fotky nejsou o dokonalosti. Jsou o těch malých, klidných chvílích mezi dvěma lidmi – o pohledu, který říká „jsem tady“, o objetí, které nic nepředstírá.
Fotím lásku tak, jak opravdu je – přirozenou, lehkou, někdy tichou a někdy hravou. Nejraději v podvečerním světle, kdy slunce kreslí zlaté kontury a všechno působí o trochu opravdověji.
Tahle série je výběrem momentů, které pro mě vystihují spojení dvou lidí – beze slov, jen skrze doteky, smích a vzájemnou blízkost.
Fotím lásku tak, jak opravdu je – přirozenou, lehkou, někdy tichou a někdy hravou. Nejraději v podvečerním světle, kdy slunce kreslí zlaté kontury a všechno působí o trochu opravdověji.
Tahle série je výběrem momentů, které pro mě vystihují spojení dvou lidí – beze slov, jen skrze doteky, smích a vzájemnou blízkost.
